Pro každé literární dílo je typická jeho kompozice Kompozice je proces umísťování motivů do daného formátu či vymezené plochy tak, aby byl dosažen maximální optický efekt (napětí, vyváženost, klid, dynamika, stabilita, vyrovnanost, provokativnost, výjimečnost atd.). Také pro určitá období jsou typické určité druhy kompozice
Tak například pro antická díla je charakteristická právě chronologická kompozice. Kompozice se tak stává hlavním prostředkem uskutečnění autorova uměleckého záměru. Některé stále užívané pojmy pro kompozici celého díla
Příběh se odvíjí chronologicky, tedy při zachování důsledné časové posloupnosti Kompozice literárního díla značí jednak uspořádání syžetu ve vztahu k fabuli — to je tzv Kompozice vnitřní, jednak uspořádání textových segmentů, např Předmluvy, dedikace, motta, kapitol apod
Kompozice = souvislý celek, funkční, lineární řazení scén do aktů a aktů do celku dramatu (scény kauzálně propojené, zřetězené = logický a psychologicky motivovaný vývoj) V této pokročilé lekci kompozici probereme trochu více dopodrobna a ukážeme si horizontální a lineární linie, křivky v kompozici a dynamic symmetry Kredity získáš, když podpoříš naši síť To můžeš udělat buď zasláním symbolické částky na podporu provozu nebo přidáním obsahu na síť.
Každý literární text čtenáři něco sděluje a kompozicí rozumíme pořadí, v jakém poměru budou jednotlivé informace seřazeny, a způsob, jakým jsou navzájem spojeny a provázány (složky tematické i jazykové)
